Zpráva o digitalizaci a zpřístupňování kulturního dědictví v České republice
2023
Projekt je realizován pod záštitou Ministerstva kultury, Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, Art&Antiques a Artalk.
je zapsáno v registru sbírek Ministerstva kultury ČR
uměleckých děl, historických artefaktů, technických památek nebo přírodních pozoruhodností se nachází ve sbírkách těchto institucí
Tedy přibližně 7.4 % z celkového počtu si lze prohlédnout na internetu
Zbývajících 23 453 084 předmětů je až na výjimky uschováno v nedostupných depozitářích
Porovnejte si velikosti fyzických sbírek a počet online publikovaných reprodukcí
Sbírkové předměty publikované online jsou dostupnější, přehlednější a lépe přístupné pro učitele, badatele, umělce, designéry i širokou veřejnost
Naleznou uplatnění při vzdělávání, výzkumu nebo v kreativním průmyslu; ať už se jedná o film, divadlo nebo architekturu, při tvorbě různorodých publikací či v disciplínách, jako je design počítačových her a digitálních prezentací. Zpřístupnění reprodukcí online má pozitivní vliv i na samotný artefakt; jeho potenciál pro vystavení i probádání je mnohem větší než u nereprodukovaných děl. Navíc se snižuje manipulace s cennými originály, a tím i míra jejich opotřebení. Je tedy možné říct, že čím více digitálních reprodukcí bude dostupných online, tím lépe. A není třeba se bát, že by se tím snížila návštěvnost muzeí a galerií.
Na jaře 2022 šlo online zobrazit 1 377 522 muzejních artefaktů, o 12 měsíců později to je již 1 871 053. Tento 35% nárůst je výrazně větší, než minulý rok, kdy došlo pouze k 11% nárůstu.
Největší přírůstek ze sbírkotvorných institucí zaznamenalo od loňského vydání zprávy Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, které do svého online katalogu zařadilo 141.939 nových položek. Jiné instituce naopak investovaly do prezentace sbírek v portálu Esbírky. Příkladem může být Městské muzeum a galerie v Hranicích, která se chystá spřístupnit své sbírky na tomto portále v příštím roce. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě svém webu disponuje 100% online katalogem svých 6561 sbírkových předmětů.
Během posledního roku se také zvýšil počet institucí, které publikují své exponáty online o 33; mimo jiné o Městské muzeum v Železném brodě, Muzeum jižního Plzeňska v Boskovicích nebo Vojenský historický ústav.
83 ze 106 institucí, které nám vyplnily dotazník, považuje aktuální situaci ohledně digitalizace za lepší, než byla před rokem. Naopak žádný posun během posledních dvou let nezaznamenalo 23 muzeí.
Mezi nejčastěji zmiňované pozitivní změny patří posun v prioritách u vedení nebo zřizovatele (70 institucí), lepší možnosti financování (60 institucí), kvalitnější zázemí v oblasti technologií a lidských zdrojů (33 institucí) a lepší povědomí o přínosech digitalizace (19 institucí).
Za největší problém instituce označily chybějící jednotnou metodiku Ministerstva kultury (9 institucí), nedostatek finančních a lidských kapacit (8 institucí), nedostatek podpory ze strany zřizvatele (7 institucí) a nedostatek vhodných platforem pro zveřejňování sbírkových předmětů online (8 institucí).
Digitalizované není totéž co přístupné. Dle výsledků průzkumu 2023 (u 1/4 institucí) je v ČR digitalizováno přibližně 15.6% z celkového počtu registrovaných sbírkových předmětů.
Online přístupných je pouze 49,5% z nich. Ne každé dílo, které prošlo digitalizací, je zveřejněno na internetu nebo jinde. Většina digitálních reprodukcí je pouze uložena na veřejnosti nedostupných serverech a slouží jen interním potřebám dané instituce.
Jedná se přibližně o osm milionů děl vytvořených před rokem 1900, u kterých lze s velkou mírou jistoty předpokládat, že již uplynulo 70 let od smrti autora. Takové exponáty mohou být dle autorského zákona libovolně reprodukovány a publikovány.
U zbývajících 69% sbírkových předmětů patří autorská práva mezi nejvýznamnější překážky v online publikaci. Už jen z toho důvodu, že toto omezení vyplývá z celospolečenských legislativních norem a mezinárodních smluv, a tak je z pohledu jednotlivých organizací nejhůře řešitelné. Nejedná-li se o volné dílo, musí muzeum pro jeho zveřejnění disponovat potřebnou licencí od držitele majetkových práv. Získávání takového oprávnění však bývá náročný proces, který může představovat významnou překážku otevírání sbírek.
Ani publikace díla online však sama o sobě neznamená, že je možné reprodukci dále využívat. K tomu je nutné, aby bylo na stránce uvedeno, že je dílo dostupné pod otevřenou licencí.
Podíl volných děl v celkovém objemu muzejních sbírek:
Ani předměty publikované pod Otevřenou licencí nemusí být snadno použitelné.
Záznamy poskytované kulturními institucemi o jejich sbírkách a aktivitách by měly mít formu otevřených dat, která je vhodná pro další počítačové zpracování. V domácím prostředí se bohužel nenachází žádný katalog, který by strojový přístup k databázi umožňoval. Zájemce o větší objem reprodukcí je proto vždy odkázán na vyjednávání s institucí o zpřístupnění dat nebo musí vynaložit značné úsilí při rekonstrukci datasetu z dostupných zdrojů. V obou případech se jedná o bariéru, která odrazuje od užití digitalizovaných sbírek.